Barvy Měsíce, jak je vidíme ze Země, jsou většinou odstíny šedé, ale při bližším zkoumání lze spatřit i jemné odstíny jiných barev. Tyto jemné barevné rozdíly jsou způsobeny různým složením materiálů na povrchu Měsíce. Tmavší oblasti, známé jako "maria", mají lehce modravý nebo hnědavý odstín kvůli vyššímu obsahu železa a titanu v lávových proudech. Světlejší oblasti, zvané "terrae" nebo "vysočiny", mají více křemičitanů, což jim dává světlejší, téměř bílý vzhled.

Při úplňku může Měsíc na obloze působit mírně nažloutle nebo oranžově, zejména když je blízko horizontu, kde atmosféra Země rozptyluje modré světlo a nechává více červeného světla projít. Během zatmění Měsíce se Měsíc může zbarvit do růžova, oranžova nebo červenohněda, což je důsledek rozptylu slunečního světla v zemské atmosféře, která ohýbá světlo a promítá ho na povrch Měsíce.

V některých oblastech Měsíce lze pozorovat i zelenavé nebo namodralé odstíny, které jsou spojeny s minerálními složkami jako je olivín nebo pyroxen. Celkový vzhled Měsíce je ovlivněn nejen jeho chemickým složením, ale také úhlem, pod kterým na něj dopadá sluneční světlo. Fotografie Měsíce pořízené z blízka, například během misí Apollo, odhalují složitou paletu barev, které na Zemi nejsou tak zřetelně viditelné. Barevné variace Měsíce poskytují vědcům cenné informace o geologické historii a složení měsíčního povrchu.