NGC 6826 je planetární mlhovina v souhvězdí Labutě, známá kvůli vizuálnímu efektu „blikání“ - pohledem přímo jasná centrální hvězda přehluší mlhovinu, ale při odvráceném pohledu mlhovina zase vyzáří.

Nachází se přibližně 2 200 světelných let (≈ 675 pc) od Země. Její integrální magnituda je asi 8,8 mag. Uváděné úhlové rozměry jsou kolem 27″ × 24″ (oblý prstenec) v optickém zobrazení. Centrální hvězda je hvězdným jádrem planetární mlhoviny - spektrální typ O (někdy uváděno O3f / O6fp). Teplota centrální hvězdy se odhaduje přibližně na 50 000 K, hmotnost kolem 0,65 M☉. Mlhovina vykazuje struktury FLIER (Fast Low‐Ionization Emission Regions) - jasné výdutě na opačných stranách, vysoce ionizované a pohybující se supersonicky. Její stáří se odhaduje na několik tisíc let (řádově ~9 000 let) - odpovídá modelům expanze a ionizační energii centrální hvězdy.

Chemické studie ukazují subsolární hodnoty O/H, také poměr N/O nad solární hodnotou v porovnání s některými jinými planetárními mlhovinami. Z pozorování pomocí HST a fotoionizačních modelů vyplývá, že mlhovina má víceobálkovou strukturu a je modelována jako vystupující z hustších oblastí do řidších plynů okolí. NGC 6826 tak představuje hezký příklad středně vyvinuté planetární mlhoviny s detaily struktury i dynamiky.