Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, více než 11krát větší než Země. Je to plynný obr, složený převážně z vodíku a hélia, s hustou atmosférou plnou bouří a vírů. Nejznámější z těchto bouří je Velká rudá skvrna, obrovský hurikán, který trvá již stovky let a je větší než Země.

Jupiter má silné magnetické pole, které je 20 000krát silnější než zemské. Kolem planety obíhá nejméně 92 známých měsíců, z nichž největší jsou Io, Europa, Ganymed a Callisto, známé jako Galileovy měsíce. Ganymed je dokonce největší měsíc v celé sluneční soustavě, větší než planeta Merkur. Europa, jeden z měsíců, je považována za kandidáta pro hledání mimozemského života díky oceánu kapalné vody pod ledovou kůrou.

Jupiter je známý také svými výraznými prstenci, i když jsou mnohem slabší než ty u Saturnu. Jeho rychlá rotace způsobuje, že planeta je zploštělá na pólech a má výrazný rovníkový vyboulený tvar. Jupiter hraje klíčovou roli ve stabilitě sluneční soustavy, protože jeho gravitační pole ovlivňuje dráhy mnoha těles, včetně asteroidů a komet.

Ganymedes je největší měsíc Jupitera a zároveň největší měsíc ve Sluneční soustavě. Je dokonce větší než planeta Merkur, i když má menší hmotnost. Tento měsíc se skládá z křemičitých hornin a vodního ledu a jeho povrch je rozdělen na dvě hlavní oblasti – starší, silně kráterovanou a mladší, s množstvím tektonických rýh. Pod jeho ledovou kůrou se pravděpodobně nachází hluboký oceán kapalné vody, což z něj činí zajímavý cíl astrobiologického výzkumu.

Na rozdíl od ostatních měsíců ve Sluneční soustavě má Ganymedes vlastní magnetické pole, což naznačuje přítomnost tekutého kovového jádra. Jeho řídká atmosféra obsahuje kyslík, ale není dostatečně hustá pro podporu života. Vědci se domnívají, že slapové síly Jupitera mohly přispět k zahřívání jeho vnitřku, což by mohlo podpořit podzemní vodní ekosystémy. NASA i ESA plánují v budoucnu podrobněji prozkoumat Ganymedes prostřednictvím sondy JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Tento měsíc je důležitý nejen pro pochopení vývoje Jupiterova systému, ale i pro hledání potenciálních míst, kde by mohl existovat mimozemský život.

Io je nejvnitřnější ze čtyř Galileovských měsíců Jupitera a zároveň vulkanicky nejaktivnější těleso ve Sluneční soustavě. Na jeho povrchu se nachází stovky aktivních sopek, které chrlí lávu až do výšky stovek kilometrů. Vulkanismus na Io je způsoben silnými slapovými silami Jupitera a jeho dalších velkých měsíců, které deformují a zahřívají jeho nitro. Povrch Io je pokryt lávovými pláněmi, sírovými usazeninami a kalderami, což mu dodává charakteristické žluté, oranžové a červené zbarvení.

Io téměř neobsahuje vodu, což ho odlišuje od ostatních Galileovských měsíců, které mají ledové kůry a pravděpodobné podpovrchové oceány. Jeho řídká atmosféra je tvořena především oxidem siřičitým a neumožňuje existenci života, jak ho známe. Magnetické pole Jupitera způsobuje, že se Io nachází v intenzivním radiačním prostředí, což by činilo jakýkoliv průzkum na jeho povrchu extrémně náročným. Data o Io byla získána díky sondám jako Voyager, Galileo a Juno, které poskytly detailní snímky a informace o jeho dynamickém povrchu. Studium Io pomáhá vědcům lépe pochopit vulkanismus na Zemi i na jiných tělesech mimo Sluneční soustavu.