Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, více než 11krát větší než Země. Je to plynný obr, složený převážně z vodíku a hélia, s hustou atmosférou plnou bouří a vírů. Nejznámější z těchto bouří je Velká rudá skvrna, obrovský hurikán, který trvá již stovky let a je větší než Země.

Jupiter má silné magnetické pole, které je 20 000krát silnější než zemské. Kolem planety obíhá nejméně 92 známých měsíců, z nichž největší jsou Io, Europa, Ganymed a Callisto, známé jako Galileovy měsíce. Ganymed je dokonce největší měsíc v celé sluneční soustavě, větší než planeta Merkur. Europa, jeden z měsíců, je považována za kandidáta pro hledání mimozemského života díky oceánu kapalné vody pod ledovou kůrou.

Jupiter je známý také svými výraznými prstenci, i když jsou mnohem slabší než ty u Saturnu. Jeho rychlá rotace způsobuje, že planeta je zploštělá na pólech a má výrazný rovníkový vyboulený tvar. Jupiter hraje klíčovou roli ve stabilitě sluneční soustavy, protože jeho gravitační pole ovlivňuje dráhy mnoha těles, včetně asteroidů a komet.

Velká rudá skvrna je obří bouře na Jupiteru, která zuří již po staletí. Jedná se o největší atmosférický vír ve sluneční soustavě, jehož průměr je přibližně dvakrát větší než Země. Skvrna je tvořena silnými větry, které dosahují rychlosti až 432 km/h. Bouře se nachází v jižní polokouli planety a má charakteristickou červenooranžovou barvu, jejíž příčina není dosud zcela objasněna, ale pravděpodobně souvisí s chemickými reakcemi v atmosféře.

Velká rudá skvrna byla poprvé pozorována v 17. století, pravděpodobně již Giovannim Cassinim. Od té doby se její velikost postupně zmenšuje, což naznačuje, že by mohla jednou zaniknout. Bouře se otáčí proti směru hodinových ručiček a je příkladem anticyklonálního systému v Jupiterově husté atmosféře. Pozorování ze sond, jako jsou Voyager, Galileo a Juno, poskytly cenné informace o dynamice této bouře. Skvrna je významným objektem studia planetární meteorologie a pomáhá lépe pochopit atmosférické procesy nejen na Jupiteru, ale i na jiných planetách.