Měsíc prochází během jednoho lunárního měsíce čtyřmi hlavními fázemi, které určují jeho vzhled z pohledu na Zemi. Nov nastává, když je Měsíc mezi Zemí a Sluncem, takže jeho osvětlená polokoule není ze Země vidět. Po novu se Měsíc posouvá do fáze první čtvrti, kdy vidíme polovinu jeho osvětlené části. Úplněk nastává, když je Měsíc na opačné straně Země než Slunce a jeho celý povrch je osvětlený.
Po úplňku následuje poslední čtvrť, kdy je opět viditelná pouze polovina osvětlené části, ale na opačné straně než při první čtvrti. Mezi těmito hlavními fázemi se nachází přechodové stavy, jako je dorůstající srpek nebo couvající srpek, které označují postupné přibývání či ubývání světla. Tyto fáze vznikají díky změně relativní polohy Měsíce, Země a Slunce, což ovlivňuje osvětlení viditelné části Měsíce.
Lunární cyklus trvá přibližně 29,5 dne, což se označuje jako synodický měsíc. Tento cyklus je důležitý nejen pro astronomii, ale také pro kulturu a kalendáře mnoha civilizací. Každá fáze má svůj charakteristický vzhled a působí odlišně na noční oblohu. Pozorování měsíčních fází je fascinující a snadno přístupné pro každého, kdo se zajímá o nebeské dění.
Měsíc je jedinou přirozenou družicí Země a zároveň pátým největším měsícem ve Sluneční soustavě. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 384 400 kilometrů od Země, což z něj činí nejbližší nebeské těleso k naší planetě. Měsíc má průměr asi 3 474 kilometrů, což je přibližně čtvrtina průměru Země, a jeho hmotnost je zhruba 1/81 hmotnosti Země.
Jeho povrch je posetý krátery, vzniklými dopadem asteroidů, a rozsáhlými měsíčními moři, což jsou ztuhlé lávové planiny. Měsíc je vázán k Zemi tzv. synchronní rotací, což znamená, že k nám stále obrací stejnou stranu. Na jeho povrchu nejsou žádné podmínky pro život, protože zde chybí atmosféra a voda v kapalném stavu.
Gravitace Měsíce ovlivňuje příliv a odliv na Zemi a má zásadní vliv na stabilizaci zemské rotace. Předpokládá se, že Měsíc vznikl před asi 4,5 miliardy let, pravděpodobně po srážce Země s tělesem velikosti Marsu. Měsíc hraje významnou roli v lidské historii, od inspirace mýtů a kalendářů až po moderní vědu a vesmírný výzkum. V roce 1969 se stal prvním mimozemským tělesem, na které vstoupili lidé během mise Apollo 11. Dodnes je Měsíc předmětem intenzivního výzkumu a plánů na další průzkum.
Typ objektu
Přirozená družice Země
Průměr
3 474 km
Hmotnost
7,35 × 10²² kg
Vzdálenost od Země
Přibližně 384 400 km
Oběžná doba
27,3 dne (siderický měsíc), 29,5 dne (synodický měsíc)
Sklon oběžné dráhy
5,1° vůči ekliptice
Povrchová gravitace
1,62 m/s² (přibližně 1/6 gravitace Země)
Teplota na povrchu
Od -173 °C (noc) do 127 °C (den)
Atmosféra
Velmi řídká, exosféra tvořená stopami helia, neonu, vodíku a dalších plynů
Povrch
Krátery, měsíční moře (ztuhlá láva), horské masivy
Vznik
Přibližně před 4,5 miliardy let (pravděpodobně po kolizi Země s tělesem velikosti Marsu)