Povrch Měsíce je pokrytý jemným, prachovitým materiálem nazývaným regolitem, který vznikl v důsledku miliard let trvajících dopadů meteoritů. Tento povrch je posetý krátery, z nichž některé jsou velmi staré, například kráter Tycho nebo Copernicus, které jsou viditelné i ze Země. Na Měsíci jsou také rozsáhlé planiny zvané moře, což jsou ztuhlé lávové pláně, které vznikly při starověkých sopečných erupcích.

Měsíční moře jsou tmavší než okolní terén a zaujímají přibližně 16 % měsíčního povrchu, přičemž největší z nich je Mare Imbrium. Měsíc nemá atmosféru, takže povrch je vystaven přímému slunečnímu záření a extrémním teplotám, které se mohou pohybovat od -173 °C v noci až po 127 °C během dne. Povrch Měsíce je také pokrytý hlubokými trhlinami a údolími, které jsou pozůstatkem starých tektonických procesů.

Na Měsíci jsou patrné i horské masivy, jako jsou Montes Apenninus nebo Montes Alpes, které dosahují výšek několika kilometrů. Regolit obsahuje drobné úlomky hornin a minerálů, včetně oxidu křemičitého, železa, hliníku a vápníku. Povrch Měsíce je také místem, kde se nachází lunární roverové stopy z misí Apollo, které jsou stále viditelné díky absenci eroze. Celkově je povrch Měsíce důležitým objektem studia, který poskytuje cenné informace o vývoji naší sluneční soustavy.

Kráter Plato je jedním z největších a nejzajímavějších kráterů na Měsíci, který se nachází na jeho severní polokouli. Má průměr přibližně 101 km a je velmi plochý, což způsobuje, že jeho stěny jsou nižší než u většiny jiných kráterů. Jeho vnitřek je téměř hladký, s jen několika menšími vrcholky a terénními změnami, což přispívá k jeho vzhledu. Kráter Plato je považován za starý impaktní kráter, který vznikl před více než 3 miliardami let.

Na dně kráteru se nachází několik menších kráterů, ačkoliv je většina jeho povrchu vysoce hladká. Plato je jedním z míst, které bylo pozorováno při lunárních expedicích, protože jeho velikost a relativní "plochost" umožňuje zajímavé studie lunární geologie. Kráter je viditelný i při amatérských pozorováních a je oblíbeným cílem pro astronomy kvůli jeho výjimečnému vzhledu.

Jeho vnější okraj je dobře zachovalý a viditelný, a přestože se zdá být plochý, zůstává jedním z důležitých geologických objektů, které ukazují na dynamické procesy, které formovaly měsíční povrch. Tento kráter byl pojmenován po slavném starověkém řeckém astronomovi Platónovi. Kráter Plato je významným cílem pro pozorování během lunárních nocí, kdy se jeho charakteristické detaily stávají jasně viditelné při stínu.

Pohoří Montes Alpes je jedním z nejvýznamnějších a nejkrásnějších horských systémů na Měsíci. Nachází se na východní hranici Měsíčního moře Mare Imbrium, což je jedno z největších lunárních moří. Pohoří Montes Alpes je známé svou impozantní délkou, která přesahuje 300 km, a vysokými vrcholy, které se tyčí až do výšky 5 000 metrů. Hory vznikly během velkých impaktů v dávné minulosti Měsíce.

Tento horský systém je charakteristický svými strmými svahy, které byly formovány impakty a seismickými aktivitami. Vrcholy pohoří jsou často pokryté krátery, což přispívá k jejich drsnému vzhledu. Montes Alpes je také zajímavý pro svou geologickou rozmanitost, protože se zde nachází různé vrstevnaté struktury.

Pohoří je dobře viditelné ze Země a je populárním objektem pro amatérské astronomy. Montes Alpes má také význam pro vědce, kteří studují procesy utvářející měsíční povrch a geologii. Pohoří přitahuje pozornost nejen kvůli své velikosti, ale i kvůli geologické historii. V noci se hory Montes Alpes stávají ještě výraznějšími díky kontrastním stínům, které vrhají jejich vysoké vrcholy.